Prohlídku jsme začali královským palácem. Král tady dosud bydlí. Ten co u nás chodil do školy a učil se tančit. Proto je přístupná jen asi polovina paláců. Bohužel se uvnitř nesmí fotit a já jsem to raději ani v trunim paláci nezkoušel. Hlídačů bylo příliš mnoho. Nevzacnejsi je tam stojící Budha z ryziho zlata, posazeny mnoha diamanty a drahými kameny. Stříbrná pagoda je zvenku žlutá, ale zato uvnitř je vydlazdena samými dlaždičkani z ryziho stříbra. Jsou sice většinou zakryte koberci, aby je turisti neochodili a ty, co jsou vidět, jsou zcernale, ale jsou tam. Také se jí říká pagoda smaragdoveho Budhy. Ten je možná z jadeitu, nebo že zeleného kristalu, v každém případě tam sedí a je zelený. Pak jsme byli na trhu, kterému se říká ruský, a tam jsem koupil kambodžské propisky do mé sbírky. Navštívili jsme muzeum genocidy, tj. bývalého gymnázia, předělaněho rudými Kmery na vězení. Nic pro naše citlivé duše. Dovezli nás k umělému pahorku s chrámem Wat Phom, podle kterého se město jmenuje. Po prohledce chrámu jsme jeli n a další trh, tentokrát v obrovské hale. Bylo tam ale horko, a tak jsme byli rádi, když nás odvezli zpatky do hotelu.
Žádné komentáře:
Okomentovat